V OKD skončily ražební práce, odteď už se na Karvinsku bude pouze těžit uhlí

"Raziči byli první, kdo celý složitý cyklus těžby uhlí zahájil, a jsou logicky také první, kdo svou práci ukončil. Generace současných razičů se musela vypořádat s čím dál složitějšími klimatickými podmínkami, které odpovídaly hloubce uložení slojí, s rostoucí tvrdostí průvodních hornin i se složitými geologickými anomáliemi," uvedl vedoucí provozu příprav Petr Glas.

Proces ražeb byl podle něj i přes rozvoj razicí techniky stále složitý a také nebezpečný. "Podíl ruční, fyzicky náročné práce zůstal stále vysoký. O práci na ražbách proto nebyl vždy velký zájem a mnoho nových horníků zde dlouho nevydrželo, když zjistili, že jiné důlní profese jsou méně složité a namáhavé. O to větší respekt a uznání pak měli ti, kdo v razičských kolektivech zůstali," uvedl Glas.

V posledním roce pracovalo v Dole ČSM pět vlastních razičských kolektivů OKD s přibližně 200 raziči a pět dodavatelských polské firmy Alpex se 180 raziči. Za úkol měli dokončit přípravu pěti oblastí a vyrazit přes 2800 metrů chodeb.

"Upřímně přiznávám, byl jsem z oznámení, že na šachtě po 17 letech fárání končím, hodně smutný a zklamaný, bylo mi to prostě líto. Na šachtu budu vzpomínat jen v dobrém. Zažil jsem sice náročné i kruté časy, ale to dobré takové okamžiky vždy přebilo. Šachta mi dala spoustu dobrých kamarádů, a hlavně ze mne udělala chlapa. Své postavení hlavního předáka jsem si doslova vydřel poctivou prací a houževnatostí," uvedl hlavní předák jednoho z razičských kolektivů Lukáš Buday. Dodal, že hornictví by se chtěl dále věnovat, ale zatím nemá v tomto oboru žádnou nabídku.

Důl ČSM byl v OKD nejmladším dolem. Otvírkové ražby tam začaly v květnu 1967. "Ražba nebo také přípravy či čelba se prováděla buď tzv. klasickým stylem, který obnášel ruční či strojní vrtání, trhací práce, odtěžení hornin a vyztužení důlního díla ocelovými výztužemi neboli hajcmany, nebo strojním ražením pomocí razicích kombajnů," uvedla Černá.

Celkově bylo v Dole ČSM v lokalitách Sever a Jih vyraženo 1,100.681 metrů chodeb, což podle mluvčí odpovídá vzdálenosti ze Stonavy například do Paříže. Nejvíce metrů chodeb bylo vyraženo v roce 1978 - celkem 31.386 metrů. "Nejhlubšího místa na Dole ČSM bylo dosaženo 2. října 2024, kdy byla ražba ukončena v hloubce 1353 metrů," uvedla Černá.

OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. V minulých letech ale firma těžbu ve většině dolů ukončila, protože se dlouhodobě nevyplácela. Těží už jen v Dole ČSM.

V OKD nyní pracuje 3100 lidí, z nich je 2300 kmenových zaměstnanců. K 1. červenci firma sníží stav zaměstnanců o 250. Podnik prostřednictvím společnosti Prisko vlastní stát.