Německo snížilo stupeň varování kvůli zásobování plynem, platí ten nejnižší
Německá vláda dnes snížila stupeň varování, který se týká zásobování země plynem. Druhý varovný stupeň na třístupňové škále vyhlásila krátce po invazi ruských vojsk na Ukrajinu v roce 2022. Nyní ministryně hospodářství Katherina Reicheová oznámila, že znovu platí první, tedy nejnižší stupeň varování.

Podle ministryně je bezpečnost zásobování Německa plynem v současnosti vysoká. Proto se rozhodla snížit stupeň varování z druhého "výstražného" na první stupeň "včasného varování". Reicheová také uvedla, že se podařilo překonat energetickou krizi vyvolanou ruskou invazí na Ukrajinu. Německo podle ní teď neodebírá z Ruska žádný plyn přes potrubí ani žádný ruský zkapalněný zemní plyn (LNG) do terminálů.
Zatímco v případě včasného varování žádné přímé dopady na odběratele nejsou, u druhého stupně se sice mění mechanismy zajišťování zásobovací bezpečnosti, nadále se ale počítá s tím, že není nutné přijímat netržní opatření. Ve druhém stupni se dodavatelské společnosti snaží situaci zmírnit mimo jiné větší flexibilitou nákupu plynu, využíváním zásobníků či optimalizací toku plynu.
Po vyhlášení stavu nouze, který je třetím stupněm, by Spolková agentura pro sítě mohla rozhodovat, kterým odběratelům plynu dá přednost. Domácnosti by v takovém případě měly přednost před průmyslem.
Druhý stupeň vyhlásila německá vláda 23. června 2022, tedy krátce po ruské invazi na Ukrajinu. Reagovala tak na očekávané problémy s dodávkami plynu z Ruska. Tehdejší ministr hospodářství Robert Habeck uvedl, že vážná situace je vyústěním toho, že Německo se dlouho v zásobování energetickými surovinami spoléhalo na Rusko.
Zásobníky plynu jsou nyní v Německu naplněny zhruba na 50 procent, což je méně než v minulých letech. Hlavní německý zásobník v dolnosaském Rehdenu je naplněn dokonce jen ze dvou procent. Podle Reicheové to ale v současné situaci na trhu nepředstavuje žádný problém. "Zásobovací aktivity nyní ale výrazně vzrostly," dodala. Cíl naplnění zásobníků na 80 procent k 1. listopadu je podle ní dál dosažitelný.
Agentura Reuters upozornila, že ceny plynu se stabilizovaly kolem 34 eur za megawatthodinu (MWh). I tak jsou zhruba dvakrát vyšší než před energetickou krizí částečně vyvolanou ruskou invazí na Ukrajinu v únoru 2022. Ceny plynu se začaly zvyšovat už před válkou na Ukrajině.
Související články
Dvaja veľkí dodávatelia energií sa zlúčili, je z nich spoločnosť Energetika Slovensko
Zmena, o ktorej sme na Energie-portal.sk referovali už v máji, je na konci. Dodávatelia energií ZSE Energia a Východoslovenská ene…
Netradičný fúzny reaktor oponuje tokomakom. Investícia pomôže vytvoriť prvý komerčný prototyp
Nemecký technologický startup oznámil 11. júna, že získal v prvom kole rastového financovania (tzv. Series A) 130 miliónov eur na…
SPP chce ruský plyn, aj keď stratí hlavnú výhodu. Hirman: Bude taký drahý ako zo Západu
Slovenský plynárenský priemysel (SPP) plánuje cez svoju dcérsku spoločnosť SPP Plus cez Ukrajinu dovážať ruský plyn. Podľa riadite…
Google investuje do jaderné fúze. Z elektrárny budoucnosti si předplatil stovky megawattů
Americká společnost Google oznámila spolupráci se start-upem Commonwealth Fusion Systems (CFS), který pracuje na technologii jader…
Rakúsko podporí rozvoj elektromobility sumou 480 miliónov
Rakúsko podporí prechod na elektromobilitu v tomto a budúcom roku celkovou sumou približne 480 miliónov eur. Peniaze sa okrem inéh…
Kalendář akcí
Konference Energetika 2025: Jak udělat energetiku konkurenceschopnou?
Podzimní plynárenská konference
Dny kogenerace 2025
PRO-ENERGY CON 2025
ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.