Spotřeba pitné vody v domácnostech ve Zlínském kraji byla i loni nejnižší v ČR
Průměrná denní spotřeba pitné vody na osobu byla také loni v domácnostech ve Zlínském kraji ve srovnání s ostatními kraji v České republice nejnižší. Činila 77,1 litru, meziročně o 0,1 litru méně. Nejvyšší spotřebu, a to 103,8 litru vody na osobu a den, měly loni domácnosti v Praze, celostátní průměr byl 86,7 litru. ČTK to zjistila z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Nejnižší spotřebu vody mají domácnosti ve Zlínském kraji dlouhodobě.
Za jeden metr krychlový pitné vody zaplatili loni obyvatelé Zlínského kraje bez desetiprocentní DPH v průměru 50,70 koruny. Průměrná cena jednoho metru fakturované vody se bez daně meziročně zvýšila o 7,70 koruny. Ve srovnání s ostatními kraji byla šestá nejvyšší. Nejméně za pitnou vodu loni v průměru platili lidé v Olomouckém kraji, a to 45,60 koruny, nejvíce obyvatelé Ústeckého kraje, 62,20 koruny. Celostátní průměr byl 53,10 koruny.
Průměrná cena stočného za tisíc litrů vody vypuštěné do kanalizace loni ve Zlínském kraji činila 46,90 koruny bez DPH. Levnější stočné mělo pět krajů, nejméně, a to 37,70 koruny, za něj lidé platili na Vysočině. Za celou ČR bylo v průměru 48,40 koruny.
V roce 2023 bylo ve Zlínském kraji zásobováno pitnou vodou z vodovodů pro veřejnou potřebu 560.235 obyvatel, což je 96,4 procenta všech lidí žijících v regionu. Délka vodovodní sítě činila 4164 kilometrů, v provozu bylo 139.544 vodovodních přípojek. Loni se v kraji vyrobilo téměř 27,6 milionu metrů krychlových vody, o rok dříve to bylo 28,1 milionu. Z podzemních zdrojů pocházelo přibližně 56 procent pitné vody.
Na kanalizaci byly loni ve Zlínském kraji napojeny domy, ve kterých žilo 559.954 lidí, tedy 96,4 procenta z celkového počtu obyvatel kraje. Počet obyvatel v domech napojených na kanalizaci ústící do čistírny odpadních vod činil 520.591. Délka kanalizační sítě loni meziročně klesla o tři kilometry na 3365 kilometrů, počet kanalizačních přípojek se snížil o 992 na 124.821.
Ve Zlínském kraji bylo loni v provozu 125 čistíren odpadních vod s celkovou kapacitou 193.336 metrů krychlových za den. Vyprodukovaly 18.780 tun kalů. Zhruba 64,7 procenta z nich bylo vyvezeno na skládku. Přímou aplikací a rekultivací pozemků pro zemědělské účely bylo zneškodněno přibližně 26 procent kalů, v kompostech jich skončilo asi 8,8 procenta. Pouze minimální množství kalů bylo zlikvidováno jinak.
Súvisiace články
Ostravsko: Energetici poradí s úsporami a upozorní, jak nenaletět elektrošmejdům
Jak se budou vyvíjet ceny elektřiny? Je pro naši rodinu výhodné pořízení fotovoltaiky nebo tepelného čerpadla? Jak nenaletět elekt…
Modernizace energetických sítí vyjde na téměř půl bilionu
Nově připojované fotovoltaiky a další zdroje, komunitní energetika, nabíjení elektromobilů ze sítě. To vše vytváří a bude vytvářet…
Nejvíc porušení cenových pravidel zjistily úřady v energetice
Nejvíc případů porušení cenových předpisů úřady loni zjistily v energetice, kde za zjištěné prohřešky uložily pokuty za 5,5 milion…
Ceny ropy se kvůli optimismu ohledně poptávky mírně zvyšují
Ceny ropy se dnes mírně zvyšují, k růstu přispívá optimismus ohledně vývoje poptávky. Severomořská ropa Brent kolem 17:30 SELČ vyk…
Šnobr vs. Hampl. Podívejte se na záznam debaty o ČEZ a windfall tax
Především o windfall tax, ale i o další otázky týkající se energetiky a částečně státní skupiny ČEZ se veřejně přou předseda Národ…
Kalendár akcií
XXXIII. Seminář energetiků
Konference Bioplyn a legislativa 2024
ČESKO-SLOVENSKÉ ENERGETICKÉ FÓRUM
KONFERENCE ENERGETIKA 2024: DEKARBONIZACE – MÉNĚ RISKU, VÍCE ZISKU!
ENERGY-HUB je moderná nezávislá platforma pre priebežné zdieľanie spravodajstva a analytických článkov z energetického sektora. V rámci nášho portfólia ponúkame monitoring českej, slovenskej aj zahraničnej tlače.