Plzeňská teplárenská chce letos začít stavět první ze dvou paroplynových zdrojů

K dosud největší investici nutí firmu hlavně záměr ukončení spalování uhlí v teplárenství od roku 2030, razantní nárůst nákladů na emisní povolenky a ekologické důvody. Projekt tzv. dekarbonizace obou zdrojů tepla a elektřiny zajistí odklon od uhlí k plynu a výhledově k vodíku. Plzeňská teplárenská má přiznanou dotaci 3,2 miliardy korun z Modernizačního fondu EU. Pro oba zdroje už má také schválenou provozní podporu pro tzv. KVET (kombinovanou výrobu elektřiny a tepla) na 15 let od zprovoznění zdrojů.

"Veřejná zakázka na první zdroj je vypsaná od konce roku 2025, takže teď dobíhá. A pokud to půjde dobře, tak bychom na představenstvu 19. května vyhlásili vítěze a podepsali smlouvu," řekl ředitel. V červnu by pak měla firma předat dodavateli staveniště. Tzv. EPC dodavatel, který zajistí dodávku na klíč, může hned začít projektovat a připravovat zázemí pro stavbu. Kopnout by se mělo na konci letošního roku," uvedl. V soutěži se kvalifikovali tři adepti, ale nakonec po odstoupení účastníků zůstal jeden subjekt - konsorcium složené ze SES Tlmače a firem Metrostav a I&C Energo. Podle Paška je to dáno tím, že se podobné zdroje staví v celé Evropě, v Česku je buduje ČEZ, Veolia a další. "Trh je hodně nasycený, a to jsme začali hodně brzo," řekl.

Letos v květnu má představenstvo schválit vypsání veřejné soutěže na zdroj Energetika, která by se hned rozběhla. Projekt na zelené louce zahrne kogenerační jednotky s plynovými motory. Na zdroji Teplárna počítá podnik "jen" s novou plynovou turbínou a spalinovým kotlem, které se začlení do současné technologie. Na zdroji Energetika postaví firma úplně nový zdroj.

"Do února 2029 chceme mít dokončenou realizaci na zdroji Teplárna, Energetiku bychom měli dokončit v polovině stejného roku," řekl Pašek. Investice nezdraží teplo v Plzni. Podle aktuálních předpokladů počítáme s meziročními nárůsty ceny tepla jen kolem inflace," uvedl. K dotaci má podnik hodně naspořeno a počítá i s bankovním úvěrem.

Celkové rozpočtované náklady jsou ve výši sedmi miliard korun plus inflace. "Ale teď nám řada firem posílá informace, že kvůli situaci v Íránu nemohou garantovat ceny a termíny. Takže pokud konflikt neskončí rychle, tak se to může projevit," uvedl Pašek. Třeba výrobci oceli mohou říct, že vzhledem ke dvakrát dražšímu plynu nemohou splnit ceny.

Plzeňská teplárenská využívá zkušenosti z podobných staveb na ostatních teplárnách ze skupiny EPH - v Komořanech, které začaly jako první a už mají kotel a čekají na turbínu, a v Opatovicích, kde už také zahájili stavbu.