Černobyl změnil postoj veřejnosti k jádru, důvěra se stále obnovuje, říká vědec
Černobylská havárie v dubnu 1986 měla zásadní dopady na postoj veřejnosti k jaderné energetice. Ten se nicméně začal negativně měnit už před ní, sdělil ČTK Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR. Důvěra společnosti v jadernou energetiku se podle vědce obnovuje do dnešních dnů.
Aktivisté začali podle Wagnera proti jaderné energetice vystupovat už v 70. letech, tehdy ale protesty cílily zejména proti testování jaderných zbraní. V 50. a 60. letech panoval ve světě velký obdiv k jaderné energii, od které si společnost slibovala zajištění velké části energetických potřeb lidstva. Velmi brzy se však začalo ukazovat, že její rozvoj bude technologicky a ekonomicky náročnější, než se původně očekávalo. Na počátku 70. let přišla ropná krize, která vedla státy s rozvinutými technologiemi, které měly malé zásoby ropy, jako byla například Francie, k intenzivnímu rozvoji jaderné energetiky.
Wagner připomněl havárii nového reaktoru v americké elektrárně Three Mile Island v březnu 1979. Únik radioaktivity stejně jako zdravotní dopady na zaměstnance i obyvatele v okolí byly sice zanedbatelné, přesto událost západní společnost značně ovlivnila a zapříčinila, že se plánování i výstavba nových jaderných bloků v rozvinutých zemích začaly zpomalovat.
Havárie v Černobylu pak podle Wagnera obrat postoje veřejnosti k jaderné energetice dokonsls. Nastal při ní masivní únik radioaktivity, která zasáhla 200.000 kilometrů čtverečních evropského území a vyžádala si na 170 000 obětí. Nedůvěru veřejnosti prohloubilo i utajování skutečných důsledků havárie Sovětským svazem, jehož byla Ukrajina v roce 1986 součástí.
Po černobylské havárii se podle Wagnera rozvoj energetiky do značné míry zastavil. Přechod k elektroenergetice, ve které hrálo dominantní úlohu jádro, dokončila pouze Francie, následovaná Švédskem a Švýcarskem, které kombinovaly jaderné zdroje s vodními. Další státy od svých původních plánů na výrazný rozvoj jaderných zdrojů ustoupily.
V České republice má podle průzkumu Sociologického ústavu Akademie věd ČR z minulého roku 59 procent respondentů obavy z používání jaderné energie. Výstavbu nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany podpořily zhruba čtyři pětiny populace.
Přestože přinesla havárie v Černobylu velký posun v požadavcích na bezpečnost jaderných technologií, obnovit důvěru veřejnosti k nim je v evropských zemích podle Wagnera náročným úkolem, který si vyžádá ještě spoustu času.
Súvisiace články
Švýcarské fondy podpoří udržitelný turismus i posílení biodiverzity. České projekty si rozdělily téměř miliardu korun
Celkem osm projektů na podporu udržitelného turismu a biodiverzity v České republice získalo podporu ve výši 1,08 miliardy korun z…
Obce na jihu Čech s akceleračními zónami nesouhlasí, chystají připomínky
Obce na jihu Čech nesouhlasí s akceleračními zónami, které by umožnily zrychlenou výstavbu větrných elektráren. Nyní sestavují při…
Polovina území ČR trpí silným půdním suchem, i kvůli suché a teplé zimě
Už téměř polovina území Česka trpí třemi nejhoršími stupni půdního sucha, přičemž 13 procent území již zasáhlo extrémní sucho, vyp…
V Dukovanech začali energetici vyvážet palivo z reaktoru odstaveného 4. bloku
V Jaderné elektrárně Dukovany začali energetici vyvážet palivo z reaktoru čtvrtého bloku kvůli podrobným kontrolám zařízení. Blok…
Zelené bláznovství? Nikoliv, je to dobrý byznys. Větrné elektrárny staví celý svět
„Větrné elektrárny jsou ekonomický nesmysl, kromě ideologicky zaslepené Evropy je nikdo jiný nestaví,“ tvrdí různí rádoby odborníc…
Kalendár akcií
SAPI Energy Conference 2026
XXXV. Seminář energetiků
Solární konference 2026
Smart Grid 2026
ENERGY-HUB je moderná nezávislá platforma pre priebežné zdieľanie spravodajstva a analytických článkov z energetického sektora. V rámci nášho portfólia ponúkame monitoring českej, slovenskej aj zahraničnej tlače.