Čerpací stanice nesmí zdražovat častěji než jednou denně, schválili v Německu

Ceny pohonných hmot začaly růst kvůli válce, kterou zahájily na konci února americko-izraelské útoky na Írán. Deklarovaným cílem bylo zabránit Teheránu v dalším rozvoji vojenského jaderného programu a programu balistických raket. Írán v odvetě zahájil útoky na Izrael, na americké vojenské základny na Blízkém východě i na vojenské a civilní cíle v okolních arabských státech. Podle íránské exilové organizace na ochranu lidských práv HRANA si útoky v Íránu vyžádaly přes 1400 obětí.

Balík opatření proti vysokým cenám pohonných hmot německá vláda avizovala už před dvěma týdny. Ministryně hospodářství Katherina Reicheová tehdy rovněž uvedla, že Německo vyhoví výzvě Mezinárodní agentury pro energii (IEA) a uvolní část svých ropných rezerv.

Čerpací stanice podle schváleného opatření budou moci napříště zdražovat jen jednou denně, a to v poledne. Zlevňovat budou moci nadále kdykoli. Inspiraci německá vláda našla v Rakousku a doufá, že zákon přinese na trh větší předvídatelnost a transparentnost. V případě porušení nového nařízení mohou čerpací stanice dostat pokutu až 100.000 eur (2,4 milionu Kč).

Ceny benzinu i nafty na německých čerpacích stanicích jsou nyní nad dvěma eury za litr. V posledních týdnech německá média hojně informovala o tom, že obyvatelé ve východním pohraničí jezdí tankovat do Česka a do Polska, kde jsou ceny ve srovnání s Německem nižší.

S dnes schválenými opatřeními musí ještě souhlasit Spolková rada, druhá komora parlamentu, která zastupuje zájmy 16 německých spolkových zemí. Hlasovat o něm bude už v pátek. Čeká se, že jej schválí. Zhodnotit chce vláda zákon po roce platnosti.

Podle ekonoma Justuse Haucapa může nové opatření ulehčit spotřebitelům srovnávání cen. "Jestli se jím podaří ceny udržitelně snížit, ovšem není jasné," dodal v posudku pro Spolkový sněm. Podle předsedy Spolkového kartelového úřadu Andrease Mundta jsou ceny pohonných hmot v Německu extrémně nestálé. V průměru podle něj čerpací stanice denně cenu změní dvacetkrát, někdy ale až padesátkrát.

Cílem změny zákona o kartelovém úřadu je to, aby důkazní břemeno napříště leželo na straně podniků. Vláda tak chce posílit konkurenci na trhu s pohonnými hmotami a dosáhnout v konečném důsledku snížení cen.

Dnešní balík by nemusel být poslední, který vláda přijme v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Kancléř Friedrich Merz ve středu při interpelacích naznačil, že se nebrání dalším krokům. Sám řekl, že jeden balík "nebude stačit, abychom ceny zbrzdili natolik, aby to bylo pro spotřebitele opět únosné". Debatuje se mimo jiné o dočasném snížení energetické daně, vyšších paušálech pro pendlery, ale i o cenovém limitu pro benzin a naftu.

V dnešní debatě, která předcházela schválení balíku, řada poslanců žádala i zavedení daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax, pro firmy v energetickém a fosilním sektoru. Německo už jednou podobnou daň zavedlo v reakci na energetickou krizi po vypuknutí ruské agrese vůči Ukrajině.