NSS zamítl stížnost těžařů z Turówa, nesouhlasí s poskytnutím údajů o dopadech
Nejvyšší správní soud (NSS) v informačním sporu zamítl kasační stížnost polské těžařské společnosti PGE, která blízko za hranicí Libereckého kraje provozuje hnědouhelný důl Turów. Těžaři nesouhlasí s poskytnutím některých informací o dopadech těžby na podzemní vodu na české straně hranice. Městský soud v Praze letos vyhověl žalobě expertní skupiny Frank Bold, která naopak usiluje o zpřístupnění údajů. Ani městský soud, ani NSS se zatím závazně nevyjádřily, zda mají být informace poskytnuty, případně v jakém rozsahu. Rozhodne ministerstvo životního prostředí. Rozsudek je dočasně na úřední desce.
Ministerstvo původně odmítlo poskytnout některé informace o stavu hladiny podzemní vody a jejím pohybu, o monitorování, bariérách a dalších opatřeních v dole na polské straně v sousedství české obce Uhelná, jež trpí poklesem hladiny spodních vod. Argumentovalo hlavně ochranou obchodního tajemství a možným ohrožením rovnosti účastníků soudního řízení před polskými soudy. Městský soud ale rozhodnutí zrušil jako nepřezkoumatelné.
Kasační stížnost k NSS nepodalo ministerstvo jako žalovaná strana, ale společnost PGE, jejíž činnosti se informace týkají, a která se proto řízení účastnila. Stížnost postavila na rozšířených i zcela nových argumentech, jimiž chtěla doplnit zdůvodnění ministerstva životního prostředí. NSS však připomněl, že v soudním řízení, tím spíše v řízení o kasační stížnosti, nelze zpětně odstraňovat argumentační nedostatky správního rozhodnutí, a proto stížnost zamítl.
Městský soud rozhodoval letos na jaře. Právníci Frank Bold tehdy ocenili jeho závěr, že informace o vlivu těžby na podzemní vody spadají do kategorie "působení provozní činnosti na životní prostředí", nelze proto jejich zveřejnění automaticky odmítnout s odkazem na obchodní tajemství. Rovněž uvítali, že podle soudu nemá česko-polská dohoda o dole Turów přednost před českými zákony.
Ministerstvo nedávno informovalo, že Česko chce po Polsku další opatření proti odtékání podzemní vody přes hranice. Podle polského hydrogeologického modelu, který vývoj podzemních vod v okolí dolu předpovídá, totiž hladiny mohou v budoucnu klesat.
Důl Turów u česko-polské hranice zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, plánuje těžit až do roku 2044. Důl plánuje postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních podél silnice z Žitavy do Bogatyně.
Súvisiace články
Chrudim nechá zmapovat opuštěné hydrogeologické vrty
Chrudim se připojí k projektu mapování opuštěných hydrogeologických vrtů v kraji. Takzvanou pasportizaci vrtů zajistí Institut env…
Takhle proběhne loučení s uhelnými elektrárnami v Česku
Skupina Sev.en rozhodla, že se jí už za rok nevyplatí provozovat uhelné elektrárny, a chystá se je zavřít. Jestli tak může učinit,…
Kladno bez tepla z uhlí: Co znamená konec teplárny pro obyvatele?
Teplárna Kladno, součást skupiny Sev.en Česká energie, oznámila, že s výrobou elektrické energie končí také výroba tepla, které te…
Obyvatelé slovenské Skalice odmítli spalovnu, jež by vznikla u hranic s Českem
Obyvatelé slovenské Skalice odmítli v sobotním referendu stavbu spalovny odpadu, která by byla prakticky na hranici s Českem. Z ví…
SmVaK Ostrava za 130 milionů korun modernizovaly úpravnu vody ve Vyšních Lhotách
Společnost Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava (SmVaK) zhruba za 130 milionů korun modernizovala strojně-technologické za…
Kalendár akcií
INFOTHERMA 2026
Energetický management pro města a obce
POWER SHIFT
European Sustainable Energy Week 2026
ENERGY-HUB je moderná nezávislá platforma pre priebežné zdieľanie spravodajstva a analytických článkov z energetického sektora. V rámci nášho portfólia ponúkame monitoring českej, slovenskej aj zahraničnej tlače.