Slovensko loni zaznamenalo podezřelé aktivity u kritické infrastruktury

Slovensko podle dřívějších informací armády vyslalo více než tisíc vojáků na ochranu ropovodu, plynovodů a jiných důležitých objektů. Podle Bratislavy hrozilo střední riziko poškození kritické infrastruktury státu, byť podle analýzy se důvody jejího sledování uvedenou skupinou loni nepodařilo zjistit. Vyšetřování se zaměřilo na to, zda cílem bylo poškození objektů, a na případné následky takového činu.

V uvedené záležitosti loni jednala bezpečnostní rada státu a slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok později hovořil o možné přípravě útoku s cílem zničit nebo vyřadit z provozu důležité energetické zařízení, konkrétně ropovodu nebo plynovodu. Slovensko podle ministra v této souvislosti vyhostilo do Maďarska a na Ukrajinu dva lidi. Jeden zadržený Ukrajinec podle slovenských médií označil případ za nedorozumění a uvedl, že policie ho nakonec neobvinila.

Za bezpečnostní hrozbu pro Slovensko označil úřad slovenské vlády aktivity cizojazyčných kriminálních skupin, které se v zemi zaměřují na násilnou a ekonomickou kriminalitu. Podle zprávy byli členy těchto skupin často lidé se zkušenostmi z války na Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi. Kromě toho Slovensko zaznamenalo zvýšenou hrozbu pašování zbraní a nebezpečných materiálů z válečné zóny.

Loni Slovensko čelilo nárůstu e-mailových výhrůžek pumovými útoky proti veřejným institucím a výhrůžkám střelbou například na školách. Za závažnou slovenské úřady označily výhrůžku bombovým útokem na bratislavské mezinárodní letiště. Kvůli této hrozbě byly prostory letiště loni evakuovány. Slovenské soudy hlásily 201 případů oznámení o uložení výbušného systému, ale ani jedna tato hrozba se nepotvrdila.