Akcionáři Shellu odmítli výzvu, aby firma zpřísnila své klimatické cíle

Sawan zmírnění cíle pro snížení emisí zdůvodnil očekávanou vysokou poptávkou po zemním plynu a nejistotou kolem přechodu na čistší zdroje energie. Firma se podle něj zaměří na ziskovější aktivity, zejména v těžbě ropy a plynu. Rezoluci investorů v předběžných výsledcích podpořilo 18,6 procenta akcionářů. Naopak samostatná rezoluce předložená vedením společnosti Shell k její klimatické strategii získala podporu 78,2 procenta akcionářů.

"Společnost Shell se domnívá, že bude potřeba pokračovat v investicích do ropy a plynu," řekl předseda správní rady Andrew Mackenzie. Shell podle něj věří, že svět potřebuje více zkapalněného zemního plynu (LNG) jako klíčového paliva v době přechodu k čistším zdrojům energie a že ropa bude hrát zásadní roli ještě dlouhou dobu.

Valnou hromadu několikrát přerušili klimatičtí aktivisté, kteří skandovali "Shell zabíjí". Protest uspořádali také mimo prostory konání valné hromady.

Usnesení podala organizace Follow This, která je označována za aktivistického akcionáře. Tedy za takového, který vlastní akcie hlavně proto, aby se dostal na valnou hromadu a mohl předkládat své návrhy. Organizaci podpořila skupina 27 investorů, kteří mají dohromady ve správě majetek přibližně za čtyři biliony dolarů (91 bilionů Kč). Firmu vyzvali, aby své střednědobé cíle pro snížení emisí uhlíku uvedla do souladu s takzvanou pařížskou dohodou o klimatu, včetně emisí z pohonných hmot spalovaných spotřebiteli. Tyto emise koncových uživatelů se označují jako Scope 3 a představují asi 95 procent znečištění skleníkovými plyny, za které je společnost Shell zodpovědná.

Hlasování podpořily investiční firmy jako Amundi, Scottish Widows, Rathbones Group a Edmond de Rothschild Asset Management. Správní rada Shellu investory vyzvala, aby se postavili proti rezoluci, protože je proti zodpovědnému řízení a proti zájmům akcionářů. Kromě toho má podle správní rady negativní dopady na zákazníky podniku.

Podobné usnesení, které organizace Follow This předložila v loňském roce, získalo v hlasování akcionářů podporu 20,2 procenta. I tehdy valnou hromadu opakovaně narušovali demonstranti, kteří se snažili vtrhnout na pódium, kde zasedala správní rada.

Velké ropné společnosti se dostaly pod zvýšený tlak investorů, aby se zaměřily na své nejvýnosnější podnikání. Za rok 2022, kdy válka na Ukrajině přispěla k vysokému růstu cen surovin, totiž energetické firmy vykázaly vysoké zisky. Naopak výnosy z investic do obnovitelných zdrojů prudce klesly.

Vědci tvrdí, že svět musí do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů asi o 43 procent proti úrovním roku 2019, aby měl nějakou šanci splnit cíl pařížské smlouvy z roku 2015. Tím je udržet oteplování planety výrazně pod dvěma stupni Celsia ve srovnání s hodnotami z doby před začátkem industrializace, tedy před rokem 1900.