Starosta Horního Jiřetína přerušení těžby na lomu ČSA na Mostecku vítá

Hornímu Jiřetínu hrozil v minulosti zánik. Vláda v roce 1991 stanovila takzvané územní limity těžby, které zaručují městům a obcím, pod nimiž leží uhlí, že nebudou kvůli dolování zbourány. Buřt byl výraznou osobností v době, kdy se rozhodovalo o zachování či prolomení limitů těžby. Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) v říjnu 2015 rozhodla o prolomení limitů v dole Bílina a jejich zachování v případě lomu ČSA. "Kdybychom se nesnažili, tak by to možná dopadlo tak, že dneska by byla část města nebo celý Horní Jiřetín z velké části vystěhovaný, domy prázdné a stejně by se netěžilo, protože těžba uhlí se nevyplácí," uvedl Buřt.

V období před rokem 2015 nabízeli těžaři obyvatelům přesídlení a vykoupení nemovitostí. Několik lidí své domy prodalo. "Vždy bylo kolem 20 až 25 procent obyvatel, kteří upřednostňovali dohodu se šachtou, ale po celou dobu se rozložení sil nezměnilo a většina byla pro boj za zachování města," uvedl Buřt. Obyvatelé Horního Jiřetína a Černic v drtivé většině rozšíření těžby a likvidaci svých domovů v referendu v roce 2005 odmítli. Spekulanti, kteří pozemky či domy koupili, se podle starosty nyní chovají jako klasické realitní kanceláře a město se rozvíjí.

Dlouhodobě se Horní Jiřetín snaží jít příkladem a podporovat nezávislost na uhlí. Na střeše školy je několik let fotovoltaická elektrárna. Město vytvořilo vlastní distribuční soustavu a propojilo největší městské objekty, jako jsou školy, pošta, pár bytových domů nebo třeba kulturní dům a hotel. V městských objektech před lety nahradila tepelná čerpadla kotle na uhlí a radnice podporovala výměnu uhelných kotlů v soukromých objektech.

Kladně hodnotí starosta plán proměny lokality po těžbě. Část území se ponechá přírodě, bude tam vodní plocha a část bude využita energeticky. Vymezený prostor se má stát národní přírodní památkou. Chráněné území by mělo pokrýt přibližně 12 kilometrů čtverečních. Přírodovědci zjistili, že v lomu ČSA a jeho okolí se vyskytuje zhruba 300 ohrožených druhů zapsaných do červených seznamů, dalších sto patří mezi zákonem zvláště chráněné druhy.

fir gcm