Šéfka EK: Vývozci dostanou další rok na přípravu na unijní metanové nařízení

"Poskytneme vývozcům v oblasti metanu další rok flexibility," řekla nyní von der Leyenová v projevu před europoslanci ve Štrasburku. Dodala, že Evropská komise zahájí strategický dialog týkající se evropských rafinerií s cílem snížit náklady a že komise v nadcházejících měsících navrhne opatření ke zvýšení podílu elektřiny na celkové energetické poptávce.

Rodiny a průmysl platí podle šéfky unijní exekutivy cenu za krizi, která se odehrává daleko za hranicemi Evropské unie. Od konce února vzrostly ceny plynu o 140 procent. Cena nafty se zdvojnásobila a celkem dovážená fosilní paliva stála Evropu od začátku války s Íránem o 100 miliard eur více. "Tyto vyšší náklady pociťujeme všichni. Firmy jsou pod velkým tlakem. Lidé mají problémy s placením účtů. A situace by se mohla ještě zhoršit, jak budeme směřovat do zimy. Musíme proto jednat nyní," dodala von der Leyenová.

Šéfka unijní exekutivy zároveň upozornila, že energetická situace se mezi jednotlivými členskými státy výrazně liší. Zatímco v jedné zemi podle ní stojí megawatthodina elektřiny kolem 145 eur a její cenu určuje především plyn, v jiné stojí zhruba 70 eur, přičemž cenu tam určují hlavně jaderná energie a obnovitelné zdroje. Podle von der Leyenové proto neexistuje jednotné řešení pro celou EU a členské státy potřebují při reakci na vysoké ceny dostatečnou pružnost.

Podpora pro rodiny i podniky, které nejvíce pociťují dopady současné krize, musí být podle šéfky EK cílená. "Žádné plošné rozdávání peněz, protože to by zvyšovalo poptávku, zvýhodňovalo skupiny s vyššími příjmy a znamenalo obrovské náklady. Ale podpora šitá na míru," řekla europoslancům. Zmínila podle ní dobré příklady z Francie a Rumunska, kde poskytují poukázky na energie rodinám s nízkými příjmy.

Nařízení EU o emisích metanu v energetice vstoupilo v platnost v srpnu 2024 a jednotlivé povinnosti z něj jsou zaváděny postupně. Od 1. ledna 2027 by měly pro dovozce fosilních paliv začít platit další požadavky týkající se emisí metanu spojených s dováženou ropou, plynem a uhlím. Dovozci by mimo jiné museli prokazovat, že producenti ve třetích zemích používají odpovídající systém měření, vykazování a ověřování emisí. Právě na tuto část se nyní soustřeďují obavy některých členských států, podle nichž ve třetích zemích není dostatek měřičů a nezávislých ověřovatelů.

Česká republika na problém upozorňovala už na jaře. Čeští zástupci společně s dalšími státy předložili Evropské komisi v dubnu takzvaný non-paper, v němž požadovali odklad klíčových povinností pro dovozce. Premiér Andrej Babiš následně napsal dopis von der Leyenové.

Obavy mezitím zesílily v souvislosti s energetickou krizí, která nastala po vypuknutí konfliktu na Blízkém východě a přerušení dopravy energetických surovin v Hormuzském průlivu. Některé členské státy upozorňovaly na to, že přísné požadavky na dovoz by v době napjaté situace na energetických trzích mohly zkomplikovat nebo zdražit dovoz plynu a ropy do EU.