Reuters: Evropské elektrárenské podniky se kvůli drahému plynu vracejí k uhlí

Za růstem cen plynu stojí konflikt na Blízkém východě, který narušil dodávky této suroviny přes Hormuzský průliv. Velkoobchodní cena zemního plynu pro evropský trh se tento měsíc poprvé od roku 2022 dostala nad 80 eur (téměř 2000 Kč) za megawatthodinu (MWh). Dnes odpoledne se pohybovala v blízkosti 75 eur za MWh, zatímco před začátkem konfliktu na Blízkém východě se nacházela nedaleko 30 eur za MWh.

Podle údajů analytické společnosti ICIS se nyní v důsledku zdražování plynu stal provoz uhelných elektráren v Evropě ziskovějším než provoz plynových elektráren, a to poprvé nejméně od roku 2024, píše Reuters.

V loňském roce se podíl uhlí na celkové výrobě elektřiny v Evropské unii snížil na rekordní minimum 9,2 procenta, zatímco v roce 1990 se uhlí na celkové produkci elektřiny v EU podílelo více než třetinou.

Vlády a elektrárenské společnosti uzavíraly rozsáhlé kapacity na výrobu elektřiny z uhlí, zatímco se zvyšovala produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů. Uhelné a plynové elektrárny jsou ale nadále zapotřebí k udržení rovnováhy v elektrickém systému v případech, kdy produkce z obnovitelných zdrojů není dostatečná k pokrytí poptávky, upozorňuje Reuters.

Analytička Marta Wroniszewská ze společnosti Veyt předpověděla, že uhlí zůstane v Evropě z hlediska výroby elektřiny levnější než plyn také v příštím roce a možná i v prvním čtvrtletí 2028. Kapacity pro výrobu elektřiny z uhlí v Evropě jsou nicméně omezené a podle analytiků se očekává, že v letošním čtvrtém čtvrtletí tato výroba téměř narazí na své limity.

V případě dalšího vzestupu cen plynu tak již bude existovat pouze velmi omezený prostor k dalšímu zvyšování produkce elektřiny z uhlí. "I když se cena plynu vyšplhá na 100 eur za MWh, energetický sektor na to už nebude moci nijak výrazněji reagovat," uvedl analytik Florian Böhnke.