Tusk: Polská vláda hodlá prosadit daň z nadměrných zisků ropných firem
Polská vláda hodlá prosadit zavedení mimořádné daně z nadměrných zisků ropných společností. Získané peníze chce použít ke snížení cen pohonných hmot, uvedl dnes polský premiér Donald Tusk. Návrh na zavedení daně dříve zablokoval polský prezident Karol Nawrocki, který je spojencem národněkonzervativní opozice, píše agentura Reuters.
"Zaručuji, že pokud prezident konečně podepíše znovu předložený zákon o nadměrných ziscích, okamžitě zavedeme nová opatření ke snížení cen pohonných hmot," řekl Tusk před dnešním zasedáním kabinetu.
Prezident Nawrocki v červenci odmítl návrh zákona podepsat a požádal ústavní soud o jeho přezkoumání. Soud sice ještě nevydal žádné rozhodnutí, vláda však nyní hodlá návrh znovu předložit parlamentu.
Mimořádná 60procentní daň by se měla vztahovat na nadměrné příjmy ropných společností vytvořené v období od března do prosince letošního roku. Vláda odhaduje, že by tak měla získat čtyři miliardy zlotých (přes 22 miliard Kč).
"Uvidíme, na co tyto prostředky postačí. Doufám však, že už nikdo nepochybuje, že tento návrh zákona musí být podepsán. Za tuto palivovou krizi by neměli platit občané. Není to polský lid, kdo je za tuto palivovou krizi zodpovědný," dodal Tusk.
Konflikt na Blízkém východě, který koncem února odstartovaly americko-izraelské útoky na Írán, vedl k prudkému zvýšení cen pohonných hmot po celém světě. To přineslo vysoké zisky ropným společnostem, včetně polské energetické skupiny Orlen.
Spotřebitelé se naopak musejí potýkat s vysokými cenami na čerpacích stanicích. Zároveň rostou náklady dopravnímu sektoru, což vede ke zvýšeným inflačním tlakům.
Polská vláda se v březnu kvůli konfliktu na Blízkém východě rozhodla snížit u benzinu a nafty daň z přidané hodnoty (DPH) i spotřební daň. Zavedla rovněž maximální ceny pohonných hmot. Opatření platila do konce července a stála polský rozpočet zhruba 4,7 miliardy zlotých. Snížená sazba DPH na paliva pak byla v platnosti také v posledních dvou srpnových týdnech.
Česká vláda od dubna denně stanovovala maximální ceny benzinu a nafty na čerpacích stanicích. Zároveň prodejcům paliv zastropovala marže a snížila spotřební daň na naftu. Od 20. července však platnost těchto opatření skončila.
Související články
Drahý plyn môže zvýšiť infláciu v strednej Európe až o 9 %. Slovensko patrí medzi najzraniteľnejšie regióny
Európsky trh s plynom sa opäť dostáva pod tlak. Cena hlavného európskeho benchmarku TTF sa 14. septembra dostala nad 84 eur za MWh…
Nemecké ceny: benzín 2,28, nafta 2,42. Merz sľubuje že proti drahote na pumpách zakročí
Cena benzínu Super E10 dosiahla v pondelok 14. 9. 2026 v priemere 2,286 eura za liter, zatiaľ čo cena nafty na úrovni 2,412 eura a…
Ropa zdražuje, důvodem je konflikt na Blízkém východě a omezení těžby v Libyi
Ceny ropy se dnes opět zvyšují. Kromě pokračujícího konfliktu na Blízkém východě je tlačí vzhůru rovněž částečné pozastavení těžby…
Očima byznysu: Jen zelená písmenka jsou za dražší proud opravdu málo
Pokud chce dodavatel za zelenou energii vyšší cenu, měl by umět vysvětlit, za co konkrétně platí. Zvláště když lidé slyší, jak jso…
Babiš je pro zrušení či odklad ETS 2, schválená úprava zásadně nepomůže
Úprava systému emisních povolenek ETS 2, kterou dnes schválili europoslanci, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) lepší než nic,…
Kalendář akcí
Fotovoltaika a akumulace v praxi 2026
HYDROTURBO 2026
Konference Energetika 2026
Jesenná konferencia SPNZ 2026
ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.