Reuters: Šest zemí chce, aby EU řešila zdanění mimořádných zisků ropných firem
Šest zemí Evropské unie chce, aby všech 27 členských států v září projednalo možnost zdanění nadměrných zisků ropných společností, které tyto firmy zaznamenaly kvůli tomu, že Írán začal blokovat Hormuzský průliv. Německo, Španělsko, Portugalsko, Itálie, Polsko a Rakousko vyzvaly v dopise Irsko, které nyní předsedá Radě EU, aby téma daně z mimořádných zisků ropných firem zařadilo na program jednání ministrů financí EU. Ti se mají sejít v Dublinu 18. a 19. září. Uvedla to dnes agentura Reuters.
"Zažíváme jeden z největších šoků v dodávkách za poslední desetiletí, po celém světě roste nespokojenost s životními náklady," uvedli ministři financí šesti zemí v dopise, z něhož Reuters cituje. "Dosud přijatá vládní opatření nestačila k trvalému snížení ani stabilizaci cen pro podniky a občany. To je důvod, proč potřebujeme společný přístup, který zajistí, že ti, kdo z krize profitují, přispějí svým dílem ke zmírnění zátěže pro širokou veřejnost."
Od konce února, kdy Spojené státy spolu s Izraelem zahájily válku proti Íránu, ceny ropy stouply asi o 25 procent. Ceny některých ropných produktů se zvýšily ještě více. Cena nafty v Evropě od začátku války vzrostla o více než 70 procent, cena benzinu zhruba o 20 procent.
Ministři v dopise uvedli, že EU by se měla v reakci na vysoké ceny energií zabývat vytvořením celoevropského rámce pro zdanění mimořádných zisků. Zároveň by podle nich měla využít zkušenosti z roku 2022 a podrobněji posoudit, jak do případného opatření cíleně zahrnout zisky nadnárodních ropných společností vytvořené v zahraničí.
Ministři rovněž požadují co nejrychlejší zveřejnění výsledků evropského šetření marží rafinerií. Chtějí se ujistit, že rafinerie nezneužívají současný růst cen energií k nepřiměřenému zvyšování svých zisků.
Evropská unie v roce 2022 přijala v reakci na energetickou krizi po ruské vojenské invazi na Ukrajinu mimořádná opatření, jejichž součástí byla i mimořádná daň z prodeje fosilních paliv, hlavně ropy, plynu a uhlí, a rovněž daň ze zisků rafinerií. Mimořádnou daň, v angličtině označovanou jako windfall tax, členské státy EU v roce 2022 buď zavedly přímo, nebo si vytvořily ekvivalentní národní daň. Týkalo se to i České republiky, která zavedla mimořádné zdanění energetických a petrochemických firem a také mimořádné zdanění bank.
Související články
Hoekstra: EU musí investovat do klimatické odolnosti, jinak zaplatí víc
Eurokomisař pro klima Wopke Hoekstra varuje, že Evropská unie musí více investovat do opatření zvyšujících odolnost vůči klimatick…
Ukrajina patří mezi 5 největších bateriových trhů v Evropě
V roce 2025 se v Evropě instalovalo 36 GWh nových bateriových úložišť energie (BESS). Překvapením se stala Ukrajina, která se loni…
Česko otestovalo dodávku palív do Slovnaftu. Produktovod zvládol aj opačný smer
Český štátny distribútor palív Čepro úspešne otestoval prepravu pohonných hmôt zo svojho terminálu v Kloboukoch pri Brne do bratis…
Obchodná vojna USA a Kanady sa vyostruje. Ottawa odpovedá clami až 50 percent
Kanada zavedie od 8. septembra clá vo výške 15 až 50 percent na tovar dovážaný zo Spojených štátov. Ottawa nimi odpovedá na nové a…
Závislost Indie na ruské ropě se prohlubuje, plány změnila válka
Indické nákupy ruské ropy dosáhly dosavadního maxima. Konflikt v Perském zálivu totiž škrtí dodávky a Indii ztěžuje snahy zbavit s…
Kalendář akcí
Fotovoltaika a akumulace v praxi 2026
Konference Energetika 2026
Jesenná konferencia SPNZ 2026
Dny kogenerace 2026
ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.