Vlna veder přispívá i k mimořádně rychlému odtávání ledovců, upozornil expert

Veškeré další odtávání od takzvaného dne ústupu ledovců až do října povede ke zmenšování velikosti ledovců ve Švýcarských Alpách. Podle dat sahajících do roku 2000 byl bod zlomu ještě dříve zaznamenán pouze v roce 2022, kdy přišel 26. června. Tento ponurý scénář je způsoben současnou vlnou veder a také květnovou vlnou - obě navíc přišly po další zimě se slabými sněhovými srážkami.

"V Alpách vidíme obrovskou ablaci, rychlost tání ledu a sněhu," řekl v AFP Huss v době, kdy několik švýcarských meteorologických stanic tento týden zaznamenalo nové historické teplotní rekordy. "Jsme tři měsíce napřed oproti zdravé situaci," dodal glaciolog. V tomto století bod zlomu v průměru nastával v polovině srpna, což už samo o sobě je pro rychle tající švýcarské ledovce špatnou zprávou.

Velká část vody, která teče do Rýna a Rhôny - dvou velkých evropských řek – pochází z alpských ledovců. Huss v pátek řekl, že se právě vrátil z Rhônského ledovce a že za deset dní od jeho předchozí návštěvy "ve svislém směru odtál metr ledu". "Tím, že přibývá dní s velmi vysokými teplotami, bez ohledu na to, zda je to 35 stupňů nebo 40 stupňů, pro ledovce je to prostě velmi špatné," řekl Huss.

Huss dodal, že současný velmi špatný stav ledovců je způsoben "kombinací špatných okolností", včetně menšího množství nového sněhu a březnového příchodu prachu ze Sahary.

"Ve Švýcarsku jsme napočítali 1200 ledovců, které zmizely za posledních 50 let. Dnes nám jich zbývá jen asi 1300," konstatoval expert. Připustil, že zmizely malé ledovce, ale zdůraznil, že v určitých okrajových oblastech Alp byly významné. "Pokud bude oteplování pokračovat tak, jak tomu bylo v posledních desetiletích, do roku 2100 zůstanou jen malé zbytky ledu," předpovídá Huss.