Kallasová: Země EU znepokojuje, že s nimi USA o zahájení války v Íránu nejednaly

"Hlavní starostí evropských zemí je to, že s námi zahájení této války nikdo nekonzultoval - ba naopak. Mnoho Evropanů se snažilo Spojené státy a Izrael přesvědčit, aby tuto válku nezačínaly," řekla Kallasová, vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

USA a Izrael zahájily údery proti Íránu 28. února. Americký prezident Donald Trump to vedle jiných vysvětlení zdůvodnil snahou zabránit Teheránu zÍskat jaderné zbraně a vyzval též Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli. Při americko-izraelském bombardování Teheránu byl mimo jiné zabit dlouholetý nejvyšší duchovní vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí, kterého v čele země nahradil jeho syn Modžtaba Chameneí. Írán v odvetě bombarduje Izrael a americké objekty v zemích Perského zálivu, jeho rakety či jejich části sestřelené protivzdušnou obranou ale dopadají i na civilní budovy v těchto státech.

Na dotaz Reuters, zda je načase válku ukončit, Kallasová odpověděla: "Rozhodně. Myslím, že by bylo v zájmu všech, aby tato válka skončila. Problém válek je však ten, že je snazší je začínat než ukončovat, a vždy se vymknou z ruky."

Někdejší estonská premiérka bez bližších podrobností také řekla, že EU vede konzultace s vládami blízkovýchodních zemí včetně Jordánska a Egypta o tom, jak konflikt uzavřít tak, aby si "všichni zachovali tvář". Nevyloučila ani možnost účasti Evropy v úsilí o obnovení bezpečné plavby Hormuzským průlivem, to ale bude podle ní pravděpodobně součástí diplomatického řešení.

Řada evropských zemí tento týden odmítla Trumpovy výzvy, aby se Evropané zapojili do vojenské mise s cílem zabezpečit plavbu tímto průlivem klíčovým pro tranzit ropy, plynu a dalších komodit, který Írán v současné době z velké části blokuje. Evropští lídři tvrdí, že nechtějí vystavovat své síly nebezpečí ve válce, kterou nezačali, a to i přes Trumpovo varování, že v takovém případě "čeká Severoatlantickou alianci špatná budoucnost".

V souvislosti s blokádou Hormuzského průlivu Kallasová navrhuje napodobit dohodu, kterou zprostředkovala OSN a která umožňuje Ukrajině vyvážet obilí, potraviny a hnojiva přes Černé moře i za válečných podmínek, aniž by byla civilní plavidla vystavena ruským útokům. Kallasová Reuters řekla, že o této myšlence hovořila s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem a že OSN "na tom pracuje". "Otázkou teď je, na čem se dokážou shodnout sousední země, zejména Írán," dodala.

Rok poté, co se Trump vrátil do Bílého domu, začala podle Kallasové Evropská unie také brát v úvahu nepředvídatelnost Spojených států. "Samozřejmě jsme spojenci Ameriky, ale v poslední době její kroky úplně nechápeme," řekla. "Myslím, že po tomto jednom roce je docela jasné, že slovo, které musíme brát v potaz, je nepředvídatelnost. Takže jsme teď klidnější, protože očekáváme, že nepředvídatelné věci se budou dít neustále, a bereme to tak, jak to je - zachováváme chladnou hlavu a zůstáváme v klidu," dodala šéfka diplomacie EU.