Spotřeba elektřiny v ČR loni rostla, podle skupiny Amper kopírovala růst HDP

Trend, kdy spotřeba v daném měsíci roste proti stejnému měsíci předchozího roku, trvá již od září 2024. Proti období před energetickou krizí, tedy letům 2017 až 2021, však byla spotřeba stále nižší o 6,3 procenta. Úspory jsou dané masivním rozvojem fotovoltaických systémů a řadou projektů pro snížení energetické náročnosti budov.

Palaščák upozornil i na to, že růst výroby elektřiny víceméně kopíruje růst českého HDP. "Spotřebu elektřiny jsme používali jako dobrý údaj pro odhad výkonnosti ekonomiky v době začátku covidové pandemie a prvních uzavírek. Ukazuje se, že to funguje i nyní a růst spotřeby elektřiny je dobrým ekonomickým znamením do dalších měsíců," uvedl.

Loni ovšem klesl podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů (fotovoltaika, voda, vítr), meziročně o 3,5 procenta. Celkově se vyrobilo 6540,1 GWh, které pokryly spotřebu v Česku z 9,7 procenta. Důvodem poklesu je hlavně nízká výroba ve vodních elektrárnách kvůli dlouhodobému hydrologickému suchu, meziročně o 41 procent nižší, proti letům 2016 až 2023 o čtvrtinu. Na celkové výrobě z obnovitelných zdrojů se vodní elektrárny podílely devíti procenty. "Tak výrazný deficit proti celému období 2016 až 2024, které bylo z velké části suché, značí významnost loňského hydrologického sucha. To je samozřejmě nebezpečné pro zajištění dodávek elektřiny v budoucnosti, protože vodní zdroje se stávají dosti variabilní a nespolehlivé," řekl datový analytik společnosti Amper Meteo Kamil Rajdl, tedy společnosti jež je součástí skupiny Amper.

Ač loni výroba z obnovitelných zdrojů klesla, stále je znát výrazný nárůst proti dřívějšímu období. Proti letům 2016 až 2023 se takto vyrobilo o 36 procent více energie, a to převážně díky fotovoltaice. Její podíl činil téměř 72 procent. Meziročně se výroba z fotovoltaiky zvýšila o 20 procent, přičemž instalovaný výkon se zvýšil o 22 procent. "V letních měsících je výroba dokonce skoro dvojnásobná, což při objemu výroby není zanedbatelné číslo. To byl také jeden z důvodů častých nulových či záporných cen elektřiny v létě," řekl Rajdl.

Loni rostla meziročně i spotřeba plynu, a to o osm procent, po očištění o vliv počasí ale pouze o 2,2 procenta. I když loňský rok nebyl nijak studený, proti dvěma předchozím rekordně teplým rokům studenější byl. Proti období před energetickou krizí je spotřeba konstantně nižší zhruba o 15 až 20 procent. "Ve třetím kvartále to bylo loni dokonce o 22,3 procenta, což by mohlo naznačovat, že lidé stále více oddalují začátek topné sezony," míní Rajdl.

Skupina Amper vychází při svých výpočtech a analýzách z veřejně dostupných dat. Data o spotřebě elektřiny čerpá od společnosti ČEPS, o plynu získává aktuální data od firmy NET4GAS. Zároveň pracuje s daty Energetického regulačního úřadu (ERÚ) a společnosti ČEZ.