Podíl nových hypoték s průkazem energetické náročnosti stoupl ke 40 procentům

Bez doloženého energetického průkazu tak zůstává přibližně 61 procent nových úvěrů. "Podíl nových spotřebitelských úvěrů zajištěných nemovitostmi s doloženým energetickým průkazem dosáhl 39 procent, což přestavuje další výrazný nárůst oproti 34,9 procenta v posledním čtvrtletí 2024 a z 32 procent v prvním čtvrtletí loňského roku. Tento podíl se tak nachází významně nad průměrným podílem 21,5 procenta zaznamenaným v roce 2023," uvedla asociace.

Údaje podle asociace nadále dokládají naléhavost potřeby vzniku veřejné databáze průkazů energetické náročnosti budov, ze které by bylo možné čerpat spolehlivá data, a rovněž potřebu zvýšení vymahatelnosti legislativy, která u nových staveb či rekonstrukcí pořízení PENB ukládá jako povinnost. Spolehlivé údaje o energetické náročnosti budov by také přispěly k vyšší transparentnosti na trhu s nemovitostmi a tím i k ochraně spotřebitele, dodala ČBA.

Mimořádně a velmi úsporné budovy v kategorii A a B s počátkem letošního roku mírně snížily svůj podíl. V roce 2024 představovaly až dvě třetiny nových hypoték s energetickými průkazy. Na počátku letoška si nejvyšší podíl na nových úvěrech s nemovitostní zástavou a průkazem energetické náročnosti podržely stavby v kategorii B, což jsou velmi úsporné stavby. Ovšem jejich podíl v letošním prvním čtvrtletí mírně klesl na 53 procent z 54 procent v loňském druhém pololetí. Podíl PENB v kategorii mimořádně energeticky úsporných budov kategorie A zůstal po předchozím zvýšení v závěru minulého roku na 12 procentech.

Vyšší podíl nových úvěrů s průkazem energetické náročnosti tak odráží nárůst průkazů pro úsporné budovy kategorie C a méně úsporné kategorie D. Podíl vysoce energeticky náročných staveb, tedy nehospodárných klasifikace E až mimořádně nehospodárných klasifikace G, opět klesl k devíti procentům.

Povinnost bank reportovat data o PENB pramení z požadavků evropských regulací, které se týkají sledování a poskytování úvěrů. Sběr těchto dat Evropská unie vyžaduje, aby bylo možné zhodnotit energetickou účinnost financovaných staveb v rámci posuzování takzvaných ESG rizik.